Co je CITES?

obrazek
07. listopadu 2016 16:39, aktualizováno 15:39, Mgr. Bc. Jana Hrdá

CITES je oficiálně používaná zkratka pro Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, anglicky the Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora (dále jen úmluva).

V současné době k úmluvě přistoupilo již 183 zemí celého světaMapa signatářských zemí Úmluvy CITES. Oficiální stránky úmluvy jsou na webu: www.cites.org

Obecným cílem úmluvy CITES je zachování biologické rozmanitosti a přispění k jejímu udržitelnému využívání tím, že se zajistí, že žádný z druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se nestane nebo nezůstane předmětem neudržitelného využívání mezinárodním obchodem. Tím přispěje k významnému snížení míry úbytku biologické rozmanitosti.

Úmluva vstoupila v platnost pro Českou republiku (Československo) dne 28. 5. 1992. Nejdříve byla úmluva prováděna podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a v období od 1. 4. 1997 do 30. 4. 2004 se postupovalo podle zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů, a podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 82/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 264/1998 Sb., vyhlášky č. 216/2001 Sb. a vyhlášky č. 332/2003 Sb. Od 1. 5. 2004 se postupuje podle předpisů Evropské unie a zákona č. 100/2004 Sb. Seznam předpisů EU k CITES.

Úmluva CITES je realizována v jednotlivých členských zemích prostřednictvím zmocněných úřadů, tzv. výkonných, vědeckých a kontrolních orgánů.

V České republice je výkonným orgánem s vrcholnou působností Ministerstvo životního prostředí ČR, regionálními výkonnými orgány jsou krajské úřady. Vědeckým orgánem CITES s celostátní působností je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Funkci kontrolního orgánu zastává Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Evropská unie reguluje mezinárodní a do značné míry i vnitrounijní obchod s exempláři CITES jednotným způsobem. Ve vztahu k CITES tedy EU funguje jako jeden celek a úmluva se zde provádí jednotně již od roku 1984 a to na základě nařízení Rady (ES) č. 338/97  a nařízení Komise (ES) č. 865/2006.

Nařízení EU jsou obecně závaznými a bezprostředně účinnými právními předpisy na celém území EU. Nařízení tedy platí jako zákon pro členské státy, jejich občany, fyzické i právnické osoby ve všech zemích unie. Předpisy EU jsou v mnohém ohledu přísnější než úmluva. Namísto seznamů druhů chráněných podle CITES (Přílohy I, II a III: https://www.cites.org/eng/app/appendices.php) platí v EU seznamy živočichů a rostlin podle příloh A, B, C a D.

Příloha A – druhy přímo ohrožené vyhubením a druhy, které se přirozeně vyskytují ve volné přírodě EU a jsou chráněny zákony členských států EU nebo legislativou EU na ochranu přírody. Ne všechny musejí být chráněny úmluvou CITES (zahrnuje např. všechny druhy evropských dravců a sov). Příloha A je tedy obsáhlejší než příloha CITES I.

Příloha B – zahrnuje většinu druhů z přílohy CITES II, některé druhy z přílohy CITES III, ale i druhy, které nejsou chráněny úmluvou CITES a jejichž dovoz do EU je pozastaven, neboť jako nepůvodní invazní druhy představují hrozbu pro evropskou přírodu - např. želva nádherná nebo skokan volský.

Příloha C – tvoří ji seznam druhů z přílohy CITES III a některých druhů, které nejsou chráněny úmluvou CITES.

Příloha D – týká se některých druhů z přílohy CITES III a druhů, které nejsou chráněné úmluvou CITES, ale dovoz do EU je sledován a vyhodnocován na základě tzv. oznámení o dovozu - např. norek sibiřský.

Evropská legislativa dále zakazuje jakýkoli obchod s jedinci druhů zařazených do přílohy A (je zakázáno takové exempláře prodávat, nakupovat, směňovat,  inzerovat, vystavovat za peníze, používat je k reklamě apod.). Výjimky jsou možné pro jedince narozené a odchované v zajetí, dále pro jedince určené k záchranným chovům, k vědeckému výzkumu, pokud se jedná o tzv. předcitesový exemplář, apod.
Takové výjimky udělují krajské úřady ve správním řízení, pokud žadatel doloží všechny požadované údaje a dokumenty a splní požadavky legislativy EU. Pak získá potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností (certifikát EU, žlutý papír). Tento dokument je platný po celém území EU a je dokladem o legálním původu jedince. Exemplář, pro který se žádá o výjimku ze zákazu komerčních činností, musí být nezaměnitelně označen, aby bylo možné ho bezpečně přiřadit k vydanému dokumentu.