Jste zde

Krajský živnostenský úřad

KŽÚ je oddělením odboru vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad

Činnosti vykonávané krajským živnostenským úřadem jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.

V souladu s ustanovením § 3 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech,

Krajský živnostenský úřad

  • vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost, a to včetně výkonu funkce centrálních registračních míst vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu
  • je oprávněn nařídit obecnímu živnostenskému úřadu ve svém správním obvodu provedení živnostenské kontroly
  • je odvolacím orgánem vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu, rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí obecních živnostenských úřadů, rovněž přezkoumává rozhodnutí obecních živnostenských úřadů mimo odvolací řízení a rozhoduje o povolení či nařízení obnovy
  • na úseku živnostenského podnikání spolupracuje s dalšími příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání a zabezpečuje spolupráci s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími
  • má právo vyžadovat od ústředních správních orgánů potřebná stanoviska a vyjádření
  • je provozovatelem živnostenského rejstříku

Krajský živnostenský úřad

  • plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy – zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového
    a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“).

Zákon o regulaci reklamy je základní veřejnoprávní úpravou regulace reklamy, přičemž zákon zapracovává příslušné předpisy EU, je jednou z norem veřejného práva, která zasahuje do jinak převážně soukromoprávní úpravy pravidel nekalé soutěže, jako jedné ze dvou hlavních částí soutěžního práva. Důvodem veřejnoprávní regulace v této oblasti je především snaha zákonodárce
o ochranu spotřebitele – adresáta informací plynoucích z reklamního sdělení, která jsou formulována především za účelem nalákat a prodat co nejvíce zboží, často bez ohledu na pravdivost poskytnutých informací či jiné společenské hodnoty. Tento zákon reguluje reklamu z hlediska jejího obsahu, způsobu šíření (formy) a rozsahu šíření (místo, doba).

 

Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířená zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.

Výkon dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy vykonávají:

  • Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání;

  • Státní ústav pro kontrolu léčiv pro reklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně
    a buňky a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti Rady pro rozhlasového
    a televizní vysílání;

  • Ministerstvo zdravotnictví pro reklamu na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti,
    s výjimkou působnosti Rady pro rozhlasového a televizní vysílání;

  • Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pro reklamu na přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou působnosti Rady pro rozhlasového a televizní vysílání;

  • Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv pro reklamu na veterinární léčivé přípravky, s výjimkou působnosti Rady pro rozhlasového a televizní vysílání;

  • Úřad pro ochranu osobních údajů pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky a podle zvláštního právního předpisu, je-li způsob šíření této reklamy nekalou obchodní praktikou;

  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro požadavky stanovené zákonem
    o potravinách a tabákových výrobcích, zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pro výživové nebo zdravotní tvrzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o výživových a zdravotních tvrzeních, pro zavádějící informaci užitou v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie
    o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a pro údaje použité v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v reklamě na potraviny, včetně sponzorování,
    s výjimkou působnosti Rady pro rozhlasového a televizní vysílání;

  • celní úřady pro reklamu, propagaci nebo podporu hazardních her zakázaných podle zákona upravujícího hazardní hry, a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti Rady pro rozhlasového a televizní vysílání;

  • krajské živnostenské úřad v ostatních případech.

Ostatními případy jsou:

  • reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy,
  • reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu,
  • šíření nevyžádané reklamy v listinné podobě, pokud adresáta obtěžuje; za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena,
  • reklama šířena na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu, stanoví-li tak obec svým nařízením vydaným v přenesené působnosti,
  • šíření anonymního oznámení týkajícího se voleb v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování,
  • reklama na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry.

Dále srovnávací reklama, která je přípustná za podmínek stanovených tímto zákonem a občanským zákoníkem.

Reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národností cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. Reklama nesmí napadat politické přesvědčení.

Reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku, jakož i jednání poškozující zájmy na ochranu životního prostředí.

Reklama nesmí, pokud jde o osoby mladší 18 let podporovat chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj, využívat jejich zvláštní důvěry vůči jejich rodičům nebo zákonným zástupcům nebo jiným osobám a nevhodným způsobem je ukazovat v nebezpečných situacích.

Dále krajský živnostenský úřad vykonává dozor nad reklamou na:

  • tabákové výrobky,
  • elektronické cigarety,
  • alkoholické nápoje,
  • humánní léčivé přípravky,
  • humánní léčivé přípravky zaměřenou na širokou veřejnost,
  • humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky,
  • podporující darování lidských tkání a buněk,
  • potravy a kojeneckou výživu,
  • přípravky na ochranu rostlin,
  • veterinární léčivé přípravky,
  • dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby,
  • hazardní hry,
  • střelné zbraně a střelivo,
  • činnost v pohřebnictví.

Nekalými obchodními praktikami jsou dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky. Zákon o ochraně spotřebitele stanoví, že při výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, se postupuje právě podle zákona
o regulaci reklamy.

Obchodní praktika se vztahuje k činnostem souvisejícím s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebitelům. Týká se jakéhokoli jednání, opomenutí, chování, prohlášení nebo obchodní komunikace včetně reklamy a uvedení na trh, které provádí obchodník. Pokud je nekalá, znamená to, že je považována za nepřijatelnou pro spotřebitele, a to podle stanovených kritérií.

Ke zjištění nekalé obchodní praktiky, která nekoresponduje se specifiky klamavých nebo agresivních praktik, se používají dvě definující kritéria. V tomto případě se obchodní praktika považuje za nekalou – a zakázanou – splňuje-li tato dvě souhrnná kritéria:

  • Praktika je v rozporu s požadavkem profesionální péče

Profesionální péče je „úroveň zvláštních znalostí a péče, kterou lze od obchodníka ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a/nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti obchodníkovy činnosti.“

  • Praktika podstatně narušuje nebo je schopná podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele

Kritériem „podstatného narušení ekonomického chování spotřebitele“ se rozumí použití obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

 

Klamavá jednání v obchodních praktikách jsou jednání zahrnující činnosti, které obchodníci provádějí při propagaci a prodeji svých výrobků. Obchodní praktika je klamavá, pokud buď:

  • obsahuje nesprávné informace, a je tedy nepravdivá, nebo pokud
  • jakýmkoli způsobem, včetně celkové prezentace, uvádí nebo je schopna uvést průměrného spotřebitele v omyl, i když informace jsou věcně správné

a vede nebo může vést k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

Klamavá opomenutí v obchodních praktikách jsou opomenutí vztahující se k faktu, že spotřebitelé potřebují informace, aby mohli činit informovaná rozhodnutí. Obchodník musí poskytovat závažné informace, které průměrný spotřebitel potřebuje.

Je klamavé:

  • opomenout uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro informované rozhodnutí o obchodní transakci;
  • zatajit nebo poskytnou závažné informace nejasným, nesrozumitelným, dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas;
  • neuvést obchodní záměr obchodní praktiky, není-li již patrný ze souvislosti.

Agresivní obchodní praktiky jsou považovány za agresivní, pokud je výrazně zhoršena svobodná volba nebo chování průměrného spotřebitele.

„Nepatřičným ovlivňováním“ se rozumí „využívání pozice síly vůči spotřebiteli k vytváření nátlaku,
a to i bez použití fyzické síly nebo hrozby jejího použití, způsobem, který významně omezuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí.“

Krajský živnostenský úřad je v rámci krajského úřadu v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, pověřen výkonem cenové kontroly, ukládáním a vybíráním pokut za porušení cenových předpisů. Podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, je předmětem cenových kontrol dodržování cenových předpisů, zejména pak plnění evidenční a informační povinnosti nebo povinnosti označování zboží cenami:

  • v souladu s ustanovením § 11 výše uvedeného zákona jsou prodávající povinen vést evidenci o cenách uplatňovaných při prodeji a uchovávat tři roky po skončení platnosti ceny zboží evidenci o cenách a kalkulace cen

  • v § 13 je prodávajícímu stanovena povinnost označit zboží cenou platnou v okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží nebo je povinen zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně např. formou ceníku

  • dle § 13a musí při nabídce a prodeji zájezdů prodávající spotřebiteli poskytnout informaci o konečné ceně zájezdu, která musí být zaplacena.

 

     Zákon o zemědělství

Krajský živnostenský úřad v souladu s ustanovením § 2g odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele.

CzechPoint

v rámci projektu vydává ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy dle zák. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění; např. ověřené výpisy z katastrálního úřadu, obchodního,  živnostenského rejtříku a výpis z rejstříku trestů.

ECCRS

provádí klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů na základě Doporučení Evropské Komise K(2012)3021

Spotřebitelský ombudsman

je systém, který za pomoci kontaktních míst na Živnostenských úřadech /ŽÚ/ a jejich spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi /NNO/ umožní především seniorům efektivně, rychle a bezplatně se domoci spotřebitelských práv.

 

 

 

     Kontakty:

     Ing. Jan Nový, vedoucí odboru vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad

     Ing. Václav Kohout, vedoucí odd. krajský živnostenský úřad

     Bc. Alena Šulcová, zást. ved. odd. krajský živnostenský úřad

 

Aktualizováno dne 12.03.2018 - 10:57