Plzeňský kraj vypsal v roce 2017 veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo zpracování Studie na zlepšení jakosti vod na vodním díle Hracholusky, a to s cílem zajistit dlouhodobé zlepšení jakosti vody nejen v samotné vodní nádrži, ale i v celém jejím povodí. Uvedená studie byla zpracována sdružením společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. (VRV) a DHI a.s.
Studie byla složena celkem ze 4 etap, zpracování probíhalo od dubna do listopadu r. 2018. Zpracování samotné studie předcházel rozsáhlý mimořádný monitoring, který probíhal v režii Povodí Vltavy, státní podnik, a to od dubna r. 2017 do března r. 2018, který zahrnoval kromě sledování hydrologických údajů zejména sledování jakosti vody v tocích, pod čistírnami odpadních vod, v rybnících i vodní nádrži Hracholusky. Dílčí etapy zpracování byly následující:
Cílem I. etapy bylo vyhodnocení všech dostupných informací (zhodnocení jakostního monitoringu nádrže, hydrologického monitoringu, komunálních a průmyslových zdrojů znečištění včetně využití území). Etapa byla zaměřena na specifikaci významných zdrojů živin nacházejících se v povodí nádrže, a to na základě dat z monitoringu a na základě údajů, získaných od obcí a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury v rámci dotazníkové kampaně a dalších dostupných údajů. Dílčí závěry studie poukázaly jednoznačně na převažující vliv komunálních zdrojů.
Předmětem II. etapy byla detailní analýza přítoků nádrže (zejména Mže, dále pak Úterský potok, Žebrácký potok), jejíž součástí bylo posouzení významnosti jednotlivých zdrojů znečištění (ČOV). V této kapitole byly dále hodnoceny úniky na kanalizacích (zachyceny srážkové události) a zhodnocen stav rybníků a jejich význam.
Obsahem III. etapy Studie bylo sestavení jakostního modelu za použití softwaru MIKE – BASIN 2009. Cílem modelu bylo ukázat simulovaný dopad navržených opatření. Pro potřeby sestavení jakostního modelu byla použita data z období 2012 – 2017.
Výstupem IV. etapy byl výčet opatření, kdy bylo nutné navržená opatření porovnat prostřednictvím matematického modelu, aby bylo možno odhadnout jejich potenciální účinnost. Celkem bylo takto posuzováno 207 konkrétních opatření, z nichž bylo k realizaci doporučeno 174 (jednoznačně převažují opatření na vodohospodářské infrastruktuře – celkem se jedná o 106 z uvedeného počtu, následuje 13 opatření k řešení individuálních zdrojů znečištění, 24 opatření se zabývá odlehčovacími komorami a hospodařením s vodou ve větších sídlech, 21 přírodě blízkých opatření, 1 opatření je zaměřeno na úniky na kanalizacích a zbylých 8 opatření je navrženo pro oblast rybníkářství). Výsledný soubor navržených opatření byl s ohledem na jejich význam rozdělen do tří etap, celkové investiční náklady byly odhadnuty na 1,1 mld. Kč.
Dne 3. 12. 2018 se uskutečnil seminář pro ZPK a starosty obcí, které leží v okolí nádrže, jehož cílem bylo přítomným prezentovat výstupy předmětné Studie. Odborné a široké veřejnosti pak byly výstupy předmětné studie představeny formou 2 seminářů.
V reakci na uvedené výstupy bylo nutné s ohledem na některá fakta, resp. zpřesnění některých dílčích závěrů přistoupit k pokračování rozšířeného monitoringu – řešitelem byl státní podnik Povodí Vltavy. Tento monitoring tak pokračoval tak v letech 2019, 2020 a 2021 a zaměřen byl na sledování vybraných profilů tekoucích vod, monitoring rybníků, monitoring odpadních vod na odtoku z vybraných ČOV (zjištění účinnosti čištění, vliv nových ČOV), a dále monitoring srážkoodtokových události pod vybranými sídly (Kladruby, Planá, Brod nad Tichou), aby byl zjištěn vliv odlehčení na jakost vody v tocích. V r. 2019 dále proběhlo vyhodnocení sezónních změn obsahu chlorofylu a ve vodních nádržích v povodí VN Hracholusky (rybníky i samotná nádrž), a to na základě analýzy a vyhodnocení dat z družice Sentinel 2.
Klíčovým výstupem celé Studie bylo předání souboru opatření do Plánu dílčího povodí Berounky.
Některá z posuzovaných opatření již byla realizována provozovateli na vlastní náklady – zejména modernizace ČOV, zavedení srážení fosforu na ČOV, odkanalizování obcí či částí obcí, úprava odlehčovacích komor, apod. (VODAKVA, CHEVAK). Z dotačního programu Ministerstva zemědělství (MZe) byly dále podpořeny akce:
- kanalizace a ČOV Brod nad Tichou (dotace ve výši 16, 5 mil. Kč),
- Obec Bor, Vysočany sídliště – ČOV (dotace ve výši 3,78 mil. Kč),
- kanalizace a ČOV Pňovany (dotace ve výši 50 mil. Kč),
- Stříbro, Těchlovice - tlaková kanalizace (dotace ve výši 7 mil. Kč).
Plzeňský kraj v rámci dotačních programů pak v r. 2019 podpořil následujících opatření:
- Cebiv - tlaková kanalizace (výše dotace 2 048 000,-),
- Konstantinovy Lázně – Okrouhlé Hradiště - tlaková kanalizace (dotace ve výši 1 599 000,-, cílem bylo připojení na ČOV K. Lázně),
- Hošťka - odkanalizování části obce (dotace ve výši 288 000,-),
- projektová dokumentace Prostiboř – odkanalizování obce (dotace ve výši 193 600,-).
V r. 2020 to byla následující opatření:
- Bezdružice - tlaková kanalizace v části obce (dotace ve výši 400 000,-),
- Pňovany kanalizace + ČOV (dotace ve výši 5 000 000,- kofinancování podpory realizace k dotaci MZe),
- Konstantinovy Lázně – Okrouhlé Hradiště - tlaková kanalizace (dotace ve výši 1 950 000,-),
- Obora – Horní + Dolní Výšina - tlaková kanalizace (dotace ve výši 1 800 000,-, cílem je připojení na ČOV Halže).
V r. 2021 kraj podpořil tato opatření:
- Stříbro - Těchlovice - tlaková kanalizace (dotace ve výši 2 348 000,-, cílem je připojení na ČOV Stříbro, souběžně s dotací MZe),
- Pňovany - kanalizace + ČOV (dotace ve výši 3 790 000,-),
- Kočov - modernizace předčištění na ČOV (dotace ve výši 331 000,-),
- Obora – Horní + Dolní Výšina - tlaková kanalizace (dotace ve výši 2 732 000,-).
V souvislosti s výstupy Studie byla v r. 2021 zahájena příprava zadání pilotní studie odtokových poměrů pro Městys Chodová Planá (ind. dotace 600 tis. Kč).