Mezilidské vztahy se v úterý 8. září 2015 staly hlavním tématem Zahradní slavnosti, která se uskutečnila v Hruškově meditační zahradě v Plzni - Památníku Obětem zla. Plzeňský kraj zastupoval radní Zdeněk Honz. Debatní slavnosti se zúčastnili také rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček, Běla Gran Jensen, zakladatelka Hnutí Na vlastních nohou- Stonožka, Nadežda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů a také biskup František Radkovský. Hudební doprovod zajistilo seskupení muzikantů pod taktovkou herce a muzikanta Pavla Baťka.
Hruškovu meditační zahradu později Památník obětem zla založil po desetiletém vězení politický vězeň Luboš Hruška na místě ovocné zahrady, kterou zdědil po svém otci Františkovi. Zahradní architekturu jezdil po zaměstnání studovat do Průhonic a poté ji uplatnil při tvorbě zahrady. Smyslem zahrady je trvalá připomínka utrpení obětí totalitních režimů a paralela s utrpěním Ježíše Krista, která vyústila v záměr vyjádřit toto prostřednictvím pískovcové křížové cesty. Tuto myšlenku podpořil i rodinný přítel františkán P. Michal Pometlo, a tak v letech 1987-1989 pod „dozorem“ StB vytvořil zdarma akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi dvanáct skulptur představujících 14 zastavení. K instalaci došlo postupně v letech 1987 až 1991. Záměr na vytvoření meditační zahrady vyvrcholil po roce 1989, kdy došlo k realizaci stavby kaple dle návrhů architektů Jana Soukupa a J.Opla, prostřednictvím nově založené Nadace Památníku obětem zla. Zasvěcena byla svatému Maxmiliánu Kolbemu. V roce 1995 předal Luboš Hruška své dokončené dílo, které dnes nese název Památník obětem zla, do spoluvlastnictví plzeňského biskupství.