Venkovním dětským aktivitám výrazně konkuruje čas strávený na sociálních sítích. Alespoň tak hovoří porovnání nejnovějších dat s výsledky podobně zaměřeného výzkumu, který Nadace KKFF nechala zpracovat v roce 2015. Celkový čas, který děti tráví venku, se od té doby snížil jen o několik minut. O 22 % naopak vzrostl počet rodičů, jejichž děti postrádají kamarády, se kterými by chodily častěji ven. To vše v situaci, kdy skoro 40 % školáků je ve všední dny venku jen hodinu nebo méně.
„Výzkum úzce souvisí s činností naší nadace, která se už od roku 2011 aktivně zabývá tématy a aktivitami, podporujícími v mateřských školách výuku venku. Díky novým údajům můžeme naplnit náš dlouhodobý záměr stavět práci na spolehlivých datech. Protože šetření bylo opravdu komplexní a mapovalo celou řadu oblastí, mohou jeho výsledky využít nejen pedagogové a neziskové organizace, ale také odborníci z veřejného sektoru a široká veřejnost,“ uvedl ředitel Nadace KKFF Luboš Veselý a doplnil, že výzkum mohl být proveden díky finanční podpoře nadace.
„Výzkum mezi dětmi ve věku 7–15 let a jejich rodiči jsme oproti tomu minulému doplnil o dotazování rodičů předškolních dětí a také o rozhovory jak s dětmi a jejich rodiči, tak s vyučujícími mateřských a základních škol. Rozsáhlý průzkum nám umožnil vymezit různé skupiny dětí, charakterizované různými činnostmi, kterým se věnují, a typem venkovního prostředí, kde tráví čas. Každá ze skupin má vlastní ‚příběh‘, vyprávějící i o tom, jak děti samy sebe vnímají, jak se cítí, jak vidí své okolí, co je baví, kde rády tráví volný čas a jak je vidí jejich rodiče,“ vysvětlila Jitka Uhrová, senior analytička STEM.
Vznik výzkumu uvítala Česká školní inspekce. Nové informace, získané šetřením, podle ní ukazují na změny životního stylu mladých rodin a jejich pohledu na pohyb a vzdělávání venku.
„Na výuku venku je třeba klást vyšší důraz. ČŠI v předškolním vzdělávání dlouhodobě sleduje v rámci hodnocení školek i výuku venku, přičemž se zaměřuje především na rozsah venkovních aktivit (2 hodiny v dopoledních hodinách) a na znaky výuky venku (tvořivost, objevování, prožitkové učení, spontaneita, řešení problémů). Využívání zahrad a hřišť pro výuku je často podceňováno, přestože výuka venku má pro rozvoj dětí nenahraditelnou roli,“ doplnil náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář.
Mezi zajímavé nové poznatky z nejnovějšího výzkumu patří i fakt, že jen menšina dětí se během školní výuky dostane ven. Rodiče přitom výuku venku podporují a školy by mohly pro tyto účely více využívat potenciál školních zahrad, s jejichž proměnami shodou okolností Nadace KKFF pomáhá. Sběr dat proběhl v roce 2023, pracovníci STEM se dotazovali 1 508 dětí a stejného počtu rodičů a během výzkumu kombinovali kvantitativní a kvalitativní metody.
Zdroj: https://promeny.komarekfoundation.org/novinky/predstavili-jsme-verejnosti-vysledky-nadacniho-vyzkumu-ceske-deti-venku