Bobr evropský je naším největším přirozeně se vyskytujícím hlodavcem. Jeho tělo je zavalité, s délkou od čumáku ke konci ocasu více než jeden metr a jeho maximální hmotnost může dosáhnout 30 kg. Přes léto se živí převážně bylinami, v zimě pak kůrou, lýkem a větvemi dřevin. Aktivní se stává především v noci. Většinou se jedná o velmi plaché zvíře, takže přes den ho není snadné spatřit. Všimneme si ho tedy pravděpodobně podle charakteristických pobytových znaků – výrazných hrází a hradů nebo okousaných dřevin.
Bobr evropský v přirozeném prostředí (foto pixabay.com)
V polovině 18. století byl bobr v našich končinách vyhuben, v posledních desetiletích se do naší přírody vrací zpět. Jeho působení v krajině má výrazné dopady, které se mnohdy nesetkávají s pochopením a přijetím ze strany lidí.
Z lidského pohledu je působení bobra vnímáno často negativně. Bobři svými norami na mnoha místech ČR narušují protipovodňové nebo rybniční hráze. Mohou ucpávat koryta upravených vodních toků nebo silniční či železniční propustky. Vybudované bobří hráze způsobují zaplavování zemědělsky obhospodařovaných pozemků a zahrad. Mnohdy jsou likvidovány dřeviny nebo zemědělské plodiny v okolí rybníků a řek. Podél vodních toků můžeme pozorovat okousané, často vzrostlé stromy, které kvůli tomu zahynou. Nezřídka dochází i k okusu ovocných stromů na zahradách v blízkosti vod. Problémem se stává, pokud je bobrem poškozen kmen stromu v blízkosti cesty nebo silnice, kde hrozí nebezpečí pádu dřeviny na obyvatele pohybujícího se po komunikaci.
Když se na tuto problematiku podíváme z hlediska přírody, bobr svými stavbami v podobě nejrůznějších hrází a hradů důmyslně rozšiřuje prostor vodních toků. Přirozeným chováním bobra je udržovat ve svém okolí vysokou hladinu vody. Díky vodě se může bezpečně přesouvat tam, kam právě potřebuje, aniž by ho ohrožovali predátoři, kterými jsou přirozeně například vlci. Vrací přitom do toků členitost a také mrtvé dřevo. Právě přítomnost mrtvého (v našem případě správněji „říčního“) říčního dřeva v různých podobách pomáhá zlepšovat morfologii toku a zvyšovat říční biodiverzitu, protože poskytuje úkryt širokému spektru živočichů. Více o významu říčního dřeva se můžete dozvědět zde. Stejně jako pod hladinou působí dřevo i na souši. Zde se v mrtvé dřevní hmotě například mohou vyvíjet některé druhy brouků, na kterých jsou v potravním řetězci závislí další živočichové. Stojící stromy s dutinami jsou vítaným úkrytem nejen pro mnoho ptáků, ale také pro netopýry. Mrtvé dřevo je tedy neoddělitelnou a přirozenou součástí zdravých suchozemských i říčních ekosystémů.
Bobr svými hrázemi významně přispívá k zadržování vody v krajině. Nevědomě dělá vše pro to, aby z uměle upravených a člověkem regulovaných kanálů vytvořil opět přirozené vodní toky s mokřady, které v naší krajině mají a vždy měly nezastupitelné místo. Význam mokřadních lokalit si začínáme plně uvědomovat až nyní. Se zvyšujícími se průměrnými teplotami a měnící se distribucí dešťových srážek během roku nabývá na důležitosti takových ploch. Bobří mokřady jsou schopny lokálně ochlazovat a stabilizovat mikroklima, což je pro krajinu nezbytné.
Zamokřená lokalita ovlivněná přítomností bobra (foto Ivana Kinská)
Příkladem místa, vzniklého díky činnosti bobra, může být i Janovský mokřad nedaleko Nýřan. Bobr evropský se tady stal vítanou pracovní posilou projektu Zdravá krajina. Názorným příkladem návratu pestrosti a života do krajiny po osídlení bobrem je to, že se na Janovském mokřadu začalo rozrůstat množství hnízdících druhů ptáků. Mezi nimi můžeme jmenovat například jeřába popelavého. Mokřadní rákosiny mohou být oblíbeným stanovištěm také pro chřástala vodního, motáka pochopa, slípku zelenonohou, strnada rákosního nebo slavíka modráčka.
Janovský mokřad (foto Taťána Typltová)
V mnoha lokalitách jsou vynakládány nemalé finanční prostředky a značné úsilí na revitalizaci vodních toků a na to, aby se obnovila retenční schopnost krajiny. Bobr tuto činnost provádí přirozeně a bez finančních nákladů. Jediné, co potřebuje, je čas (mnohdy ani ne moc dlouhý) a vyhrazení prostoru, kde bude moci pracovat. Přestože v některých lokalitách dochází ke střetům mezi člověkem a bobry, přestože lidské stavby a vodní díla je nezbytné před činností těchto hlodavců ochránit, přítomnost bobra v naší krajině má pozitivní vliv. Jeho činnost je jedinečná a nenahraditelná. Je nutné stále hledat rozumný kompromis mezi naší touhou mít v krajině absolutní kontrolu a nutností ponechat alespoň část přírody a krajiny přirozenému vývoji.
Zde naleznete foto a popis z Janovského mokřadu.
Shlédněte krátké video o bobrovi, natočené v r. 2023 Agenturou ochrany přírody a krajiny: Bobr – škůdce nebo pomocník?