Cena hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost se uděluje každoročně od roku 2003 k datu státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii, tzn. k 17. listopadu. Ocenění je určeno fyzickým osobám jako symbolické poděkování za jejich významné a výjimečné činy.
Poprvé hejtman Petr Zimmermann udělil toto ocenění v roce 2003. Cenu převzali dva muži - pan Luboš Hruška za celoživotní boj za svobodu a demokracii, a pan Václav Poláček za záchranu lidského života.
V roce 2004 byli oceněni paní Marie Macková za dlouholetou práci ve prospěch všech postižených občanů, pan Jakub Blacký za protikomunistickou činnost a pomoc rodinám postiženým komunistickým režimem a pánové Luděk Nezbeda, Pavel Vrba a Miroslav Foltýn, kteří vyprostili těžce zraněnou ženu z hořícího automobilu po dopravní nehodě.
Minulý rok ocenění převzali tři lidé. Za charitativní práci byla cena udělena paní Anně Srbové, učitel pan Aleš Gruber cenu získal za poskytnutí včasné první pomoci studentce a panu Františku Juřičkovi byla cena předána za řízení svobodného a protiokupačního vysílání Českého rozhlasu Plzeň v roce 1968 a pozdější protikomunistickou činnost.
V roce 2006 cenu převzali:
Jaroslav Cuhra za boj proti totalitě a zásluhy o vítězství demokracie.
Jeho otec vězněn v letech 1948 – 1960, znovu 1961 – 1966. On sám se v roce 1968 aktivně zapojil do politického dění v Čes. straně lidové – ze strany vystoupil v roce 1969 na protest proti ztotožnění vedení lidové strany s politikou KSČ, následně byl opakovaně vyšetřován StB. V roce 1977 se aktivně zapojil do disidentského hnutí v souvislosti s Chartou 77 a v roce 1987 podepsal Chartu 77, následovala další řada vyšetřování na StB, byl vězněn ve věznici Ostrov-Vikmanov. Po roce 1989 byl tři roky poslancem ve Federálním shromáždění, dále mj. tři volební období předseda plzeňské pobočky Konfederace politických vězňů.
Josef Černohorský za boj proti totalitě a úsilí o spravedlnost a demokracii.
Jako 18-letý byl odsouzen za účast na demonstraci proti měnové reformě roku 1953 k 1 roku vězení – trest si odpykal v jednom z nejpřísnějších a nejkrutějších koncentračních táborů – v Jáchymově v uranových dolech. Po návratu z vězení byl neustále hlídán a pravidelně vyslýchán agenty státní bezpečnosti – pod dohledem StB žil prakticky až do roku 1989.
Věruška Lodrová za dlouhodobou a nezištnou pomoc osamělým, starým, nemocným či nemohoucím lidem a za úspěšný boj proti hrubému násilí v médiích.
Paní Lodrová patří k dlouholetým dobrovolníkům charity, a to i dnes přes svůj pokročilý věk. Sále pomáhá lidem kolem sebe, navštěvuje nemocné a opuštěné lidi v léčebnách a domovech důchodců, přispívá do charitativních sbírek a aktivně se zúčastňuje různých akcí Diecézní charity. Vedle toho je hlavní iniciátorkou sepsání Petice proti hrubému násilí v médiích, z jejího podnětu se toto téma veřejně projednávalo v Senátu, kde paní Lodrová vystoupila – z jejího podnětu také vznikl morální kodex televize Nova. Byla navržena paní Irenou Kastnerovou z Diecézní charity Plzeň
Alexandr Matoušek za záchranu života tří vodáků na jezu v Tučnicích na Karlovarsku.
Svým včasný, rozhodným a účinným zásahem zachránil na řece Ohři pod jezem u obce Tuhnice život třem vodákům, kteří se dostali do životu nebezpečné situace – po převrhnutí lodi za vyššího stavu vody zůstali uvězněni ve vývařišti pod jezem a silný proud je strhával pod hladinu. Na cenu byl nominován starostou obce Úherce panem Miroslavem Píškem.
Ocenění při společném přípitku.
z prava: Jaroslav Cuhra, Josef Černohorský, Věruška Lodrová a Alexandr Matoušek.