Představitelé Plzeňského kraje byli pozváni na slavnostní vernisáž výstavy „Soubor nejstarších listin Kláštera premonstrátů v Teplé“, která se uskutečnila ve čtvrtek 18. srpna pod záštitou ministra vnitra ČR Mgr. Františka Bublana a biskupa plzeňského Msgre. Františka Radovského. Výstava je pořádána Státním oblastním archivem v Plzni díky finančním prostředkům, které byly tomuto archivu poskytnuty Ministerstvem vnitra České republiky v prosinci 2004 na rekonstrukci a modernizaci restaurátorské dílny v Plzni.
„Uvědomuji si, že dnešní uspěchaná doba, kdy kopírování a tisk je každodenní běžnou záležitostí, neklade písemným listinám takový význam jak tomu bylo v historii. Přesto jsem rád, že vznikla tato jedinečná expozice a před tím než budou restaurované archiválie vloženy do klimatizovaného depozitáře, je jejich reprezentativní soubor přístupný laické i odborné veřejnosti v tepelském klášteře až do 21. srpna letošního roku. Jsem přesvědčen, že výstava, která je pojatá velmi profesionálně, návštěvníky zaujme a umožní i laikům přiblížit archivní a restaurátorské práce“, prohlásil radní Plzeňského kraje pro oblasti kultury a památkové péče Mgr. Martin Baxa.
Návštěvníci se na výstavě, kterou zahájil administrátor tepelského kláštera páter Augustinus J. Kováčik, mohli seznámit s nově zrestaurovanými pergamenovými listinami z 12. – 14. století, které mají přímou souvislost s klášterem v Teplé. Tento klášter, obdobně jako klášter v Chotěšově na Plzeňsku, byl založen Blahoslaveným Hroznatou, kterému je v rámci expozice věnována velká pozornost. Návštěvníci se mohou seznámit s jeho testamentem, který si nechal sepsat před svým odchodem na čtvrtou křížovou výpravu. Součástí této závěti, která se stala zakládací listinou kláštera a byla v roce 1981 prohlášena kulturní památkou, je i Hroznatova pečeť, která je nejstarší dochovanou šlechtickou pečetí u nás.
Přítomní se dále mohou seznámit s řadou dalších listin vydaných panovníkem, šlechtici, ale objeví mezi originály i papežské a církevní listiny, které se vážou k premonstrátskému klášteru v Teplé. Jediná listina, která byla vydaná městem, a to konkrétně městem Stříbrem, řeší rozhodnutí sporu mezi tepelským opatem a stříbrským měšťanem Milkem o dům v Úterý.
„Věřím, že ti, kteří si podrobně celou výstavu prohlédnou, tak objeví i listinu Přemysla Otakara I. z roku 1213 potvrzující statky a výsady klášterů v Teplé a v Chotěšově, ke které jsou přivěšeny 2 pečetě, a to panovnická a biskupa Roberta. O osudech nejen těchto pečetí se zájemci dozví z nově vydaného multifunkčního CD, které se netýká výhradně restaurování archiválií, ale i samotné historie kláštera“, dodává Mgr. Martin Baxa.
Listina Přemysla Otakara I. z roku 1213
Z vernisáže výstavy
„Soubor nejstarších listin Kláštera premonstrátů v Teplé“
Státní oblastní archiv v Plzni je ústavem Ministerstva vnitra ČR, který přejímá, natrvalo ukládá a pro badatelské potřeby zpřístupňuje archiválie vzniklé z činnosti krajských a oblastních orgánů, jejich organizací a zařízení jakož i předchůdců, dále pak i písemnosti většiny národních a státních podniků (opět včetně jejich předchůdců), také bývalých panství a velkostatků s rodinnými archivy jejich často šlechtických majitelů, archivy klášterů a konečně osobní archivy či písemné pozůstalosti jednotlivých osob, to vše z území celého Plzeňského a Karlovarského kraje. Archiv takto zabezpečuje více než 14 běžných kilometrů archiválií od roku 1197 do současnosti.
Oblast archivnictví spadá do správy rezortu Ministerstva vnitra České republiky.
Šlechtic Hroznata měl erb s třemi páry jeleních parohů, který patří k nejstarším českým šlechtickým znakům u nás. Troje paroží měly ve svých erbech i rody, které odvozovaly svůj původ z Hroznatova příbuzenství, npř. Páni z Krašova, z Vrtby, z Gutštejna aj. I tepelský a chotětovský klášter je zdědily po svém zakladateli.
Hroznata, český velmož, odkazuje v této listině bratřím sloužícím Bohu a P. Marii v Teplé, místo Teplou s příslušenstvím, a svým služebníkům a příbuzným ostatní své statky.