Pamětní deska Karla Klostermanna

obrazek
14. února 2005 13:44, aktualizováno 12:44, Mgr. Jana Filípková
 

V sobotu 12. února se v rakouském městečku Haag am Hausruck uskutečnilo slavnostní odhalení pamětní desky na domě, v němž se narodil Karel Klostermann[1]. Celého významného aktu se zúčastnila i náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje pani Mgr. Olga Kalčíková, která ocenila činnost a výsledky občanského sdružení K. Klostermanna Srní-Štěkeň: „Myslím si, že právě takovýto svátek „porozumění“, o nějž se postaralo občanské sdružení K. Klostermanna Srní-Štěkeň a občané z Haagu, má větší význam než mnoho radostněji či zdvořilostněji pojatých projevů. Prostě lidé, kteří mají rádi spisovatele, připomínají jeho život a dílo,  připravili setkání a jednoduše projevili jak lásku k významné osobnosti, tak k Šumavě jako oblasti, v níž dříve žilo a doufejme že i nadále bude žít kulturní obyvatelstvo, pro něž není jazyk překážkou a pro něž mají společné tradice hluboký význam.“

A co dalšího Mgr. Olga Kalčíková podotkla k sobotním prožitkům?  „Doufám, vážení čtenáři těchto řádků, že až se Vy pojedete podívat na Klostermannův rodný dům, budete mít lepší počasí, neboť díky němu se stala moje cesta do Haagu takovým malým dobrodružstvím. Protože jsem neměla dálniční známku, nezbývalo mi než jet po malých okreskách, které však přímo přede mnou začaly mizet ve vodě povodně. Ale přátelští hasiči nám vždy ukázali další směr, takže jsme dorazili v pořádku. Uvítalo nás malé úpravné barevné městečko s krásnou sjezdovkou a vyvěšenou vlajkou České republiky. Překvapilo mne množství lidí, zájem jak místních, tak i velká návštěva z Čech – ze Strakonic byl vypraven celý autobus. K přiblížení atmosféry přikládám fotografie, které nafotil bývalý člen Rady PK Ing. Pavel Stelzer (mimochodem jeho dědeček překládal panu Klostermannovi Skláře). Kapelou, kterou na jednom z obrázků vidíte,  se Haag opravdu pyšní. Kromě toho, že se v těchto dnech vrátila ze zájezdu do Číny, nám zahrála při odhalení desky českou hymnu. Vždycky si říkám, že úcta k národu se projevuje v takovýchto maličkostech.

A že se spisovateli určitě líbilo odhalení jeho pamětní desky asi více než jeho vlastní tehdejší pobyt v Haagu (jak mi prozradil znalec pan doktor Horpeniak z Muzea Šumavy, neměl spisovatel na tento úsek dětství úplně nejlepší vzpomínku),  tak nám z nebe zařídil, aby bylo po celou dobu bez deště a dokonce trochu zasvitlo sluníčko.“

 



[1] Karel Klostermann (1848-1923) - český spisovatel narozený v rakouském Haagu. Představitel realistického venkovského románu. V letech 1865-69 studoval medicínu ve Vídni, krátce pracoval jako redaktor vídeňského časopisu „Wanderer“ a jako vychovatel. Od roku 1878 působil třicet let jako profesor francouzštiny a němčiny na německé reálce v Plzni. Do literatury vstoupil koncem 80. let črtami a fejetony. V románech a povídkových knihách zachytil tradice, život i svérázné typy obyvatel Šumavy (mj. dřevorubce, voraře a pytláky), její drsnou přírodu. S psychologickou pronikavostí vylíčil rozkladný vliv rychlého zbohatnutí, rozpad selských rodů a odcizení způsobené odchodem z domova. V jednom z románů zachytil krizi sklářského průmyslu na Šumavě v první polovině 19. století. K vrcholům jeho tvorby patří román, v němž rozvinul charakteristické rysy jihočeského selství a vylíčil přírodní zvláštnosti kraje. Psal česky i německy. Zemřel ve Štěkeni u Strakonic.