Prezident České republiky Miloš Zeman v pondělí 8. února 2016 zahájil návštěvu Plzeňského kraje na krajském úřadě. Darem od hejtmana Plzeňského kraje Václava Šlajse obdržel chodský kabát, klobouk a čakan - typické symboly Chodska. Kabát ušila Martina Pincová z Mrákova.
Kabát nebo také šerkovák (podle materiálu, z něhož je vyroben - tzv. šerky, což je vlastně vlna) je významnou součástí mužského chodského kroje. Jeho původ bychom mohli hledat v barokní době, kdy se chodský kroj zformoval zhruba do dnešní podoby. Jako inspirace tehdy sloužily vojenské uniformy, které si muži po skončení v armádě nosívali domů, protože byly odolné a svým způsobem i praktické. Představovaný kabát je v současné době součástí svátečního oděvu (to této pozice se postupně transformuje veškerý lidový kroj) a používá se při významných rodinných či společenských příležitostech: svatba, Boží tělo a jeho obchůzky, slavnostní průvody, čestná stráž apod. Kabát se v minulosti zhotovoval ve dvou barvách (tmavomodrá, bílá) stejně jako vesty, kazajky nebo třeba dámské kabátky a kožíšky, přičemž nošení různých barev nebylo podmiňováno žádným faktorem; přeci jen se jedná o kroj a ne uniformu! Výšivky pronikly na kabát na přelomu 19. a 20. století, kdy se v duchu tehdejších vlasteneckých (často až šovinistických) nálad společnost obracela právě k venkovu coby symbolu historického češství. A tak se v duchu romantizmu (možná až purizmu) začaly vyrábět kroje ještě „chodštější“, než ve skutečnosti byly. Podobu a rozmístění výšivek fixovaly ve 20. letech 20. století slavné švadleny a vyšívačky Anna a Marie Bílkovy z Mrákova (mimochodem autorky kroje pro manželku generála Pattona!), jejichž vzory jsou vzhledem v jejich výtvarné i technické dokonalosti populární dodnes a současné švadleny je s menšími či většími odlišnostmi a dle svých schopností napodobují.
Klobouk – širák nebo v nářečí nazývaný „klobuk“ je charakteristický širokou krempou, která se ukázala jako praktická v dešti či za prudkého slunce, kdy příjemně stínila. Kdy se na Chodsku začal nosit a zda byl součástí oděvu historických Chodů při konání strážní služby, se dnes již asi nedozvíme. Faktem je, že první „objevitelé“ Chodska – národopisní badatelé jako K.J. Erben či Božena Němcová, kteří s dokumentací chodské tradiční kultury vlastně v ½ 19. století začali, se o širáku zmiňují jako o běžné součásti kroje. V současné době je zvykem nosit jej v kombinaci s kabátem (šerkovákem), ale zda toto pravidlo platilo i v minulosti, to nikdo neví. Mikoláš Aleš při ilustrování Jiráskových Psohlavců ztvárnil Choda v širáku a s kabátem, ale také se zimním kožichem... Je však mít na paměti, že Mikoláš Aleš sice vycházel z nějaké dokumentace, ale byl velmi ovlivněn dobovým idealizmem!