Autor textu na aktuálne.cz uvádí v první řadě, že západní okruh Plzně bude „zřejmě nejdražší dvouproudou silnicí v Česku“.
Dvoupruhová varianta silnice byla zvolena proto, že se ve státním rozpočtu nenašly prostředky pro řešení neúnosné dopravní situace v Plzni, tedy vybudování komfortní čtyřpruhové silnice, coby západního okruhu města. Proto spojily své úsilí město Plzeň (které zajišťovalo celou přípravu stavby) a Plzeňský kraj (prostřednictvím Správy a údržby silnic Plzeňského kraje) a přistoupily společně k alespoň dvouproudému řešení této komunikace z vlastních prostředků (v případě Plzeňského kraje i za pomoci prostředků z programu ROP – EU). Územně je stavba připravena tak, aby její rozšíření na čtyřpruhovou bylo v budoucnu možné.
Cena stavby vzešla z dvoukolového užšího vývěrového řízení, jehož vítězem se stalo sdružení čtyř firem, které autor jmenuje. Skutečností je, že do druhého kola soutěže postoupili tři uchazeči. Tvrzení autora o tom, že požadavkem ve výběrovém řízení bylo vlastnictví výrobny asfaltu zhotovitelem stavby, není pravdivé. Požadavkem bylo, aby zhotovitel měl k dispozici asfaltové směsi - zda z vlastních výroben či smluvně zajištěnou formou od dalšího výrobce obalované směsi výběrové řízení neřešilo.
Autor článku dále směšuje dvě věci – vítěz výběrového řízení skutečně nabídl cenu nižší, než vypočítal projektant (což je nepochybně jevem pozitivním), ale to nemá žádnou vazbu na cenu kilometru silnice, kterou autor vzápětí operuje. Cena komunikace se odvíjí mj. od podmínek, ve kterých probíhá (nutnost překládky inženýrských sítí, konfigurace terénu, křížení s jinými dopravními cestami apod.). Těsná blízkost velkého města přináší obvykle vyšší cenu stavby komunikace, než v otevřené zemědělské krajině. Plzeň je známa i poměrně náročným terénem, stéká se tu řada vodních toků, zpravidla v zářezech krajiny. Tyto překážky stojí i v cestě západního okruhu města. Proto je součástí stavby i autorem zmíněný most, ale také křížení např. dvou železničních tratí, o kterých se autor nezmiňuje.
Další autorův příklad o silnici Oselce – Chanovice jen dokládá pravdivost našich tvrzení – tato komunikace byla také dílem Správy a údržby silnic Plzeňského kraje a vyšla levně – mj. proto, že proběhla v nenáročném terénu, bez velkých objemů nutných zemních prací, mimo obydlená sídla, bez mostů, prakticky bez nutnosti přeložek sítí, bez protihlukových zábran atd.
Porovnání stavby plzeňského západního okruhu se silnicí Oselce – Chanovice je typickým příkladem příslovečného míchání hrušek a jablek.
Proto autorovo tvrzení o „zbytečně předražených“ stavbách a „Tady utíkají desítky miliónů“ už v titulcích lze označit v souvislosti se stavbou západního okruhu Plzně v lepším případě za mylné, v tom horším za lživé. Může autor doložit, v čem je stavba předražena? Rádi mu zpřístupníme dokumentaci ke stavbě.
Správa a údržba silnic Plzeňského kraje