Výstava: "Hledat krásná slova je lepší, než zabíjet a vraždit aneb
Samizdat – exil – cenzura"
Místo konání: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
Smetanovy sady 2, 1. patro
Akce probíhá: od 4. září 2019
Jedním z výrazných rysů komunistického režimu v Československu po roce 1948 bylo zavedení cenzury. Ta se vztahovala i na literární díla tzv. zakázaných autorů, a to ve dvou vlnách, po roce 1948 a po roce 1968. Zakázané knihy a časopisy se ale přesto ke čtenářům v Československu dostaly, a to buď prostřednictvím knih vydaných exilovými nakladatelstvími, nebo pomocí samizdatových publikací.
Produkci samizdatových a exilových publikací představí výstava, pro jejíž název autoři zvolili citát z básně "A sbohem" od jednoho z nejvýznamnějších českých básníků 20. století, Jaroslava Seiferta, který obdržel v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu a sám patřil k v různých etapách svého života k zakazovaným autorům. Na několika ukázkách jsou dokumentovány zásahy komunistické cenzury v Seifertových vzpomínkách Všecky krásy světa v konfrontaci se stejnými ukázkami z necenzurovaného vydání.
Samizdatovou produkci představí ukázky z rozsáhlé sbírky Miroslava Svobody, kterou v roce 2018 získala do svého vlastnictví Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, kde se výstava koná. Návštěvníci též uvidí samizdaty, které vycházely do roku 1989 nejen na Plzeňsku. K vidění budou též ukázky z produkce hlavních exilových nakladatelství, jako bylo Sixty-Eight Publishers v Torontu manželů Škvoreckých, Index v Kolíně nad Rýnem, Národní politika v Mnichově, Konfrontace v Zurychu nebo Rozmluvy Alexandra Tomského v Londýně či Křesťanská akademie v Římě..
Návštěvník se bude moci seznámit např. s knihou Vladimíra Škutiny "Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu!", která je k vidění v originálním vydání nakladatelství Konfrontace, samizdatovém opisu a prvním oficiálním vydání v Československu v roce 1990. Takže si může prohlédnout první vydání Švandrlíkových Černých baronů v roce 1969 a všechna exilová vydání spolu s fotografií skutečného majora Terazkyho.
Na pěti panelech je stručně zachycen vývoj cenzury v Československu ve 20. století spolu s ukázkami cenzurních zásahů.
Doprovodnou akcí výstav je stejnojmenná konference 25. září 2019 ve vzdělávacím centru SVK PK. Program a anotace jednotlivých přednášek naleznete viz níže. Účast je bezplatná, registrace na zde.
Výstava se koná od 4. září 2019 v I. patře hlavní budovy Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, pořádá Plzeňský kraj a Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v rámci akcí k připomenutí událostí roku 1989.
Konference Samizdat, exil a cenzura
Místo konání: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
Smetanovy sady 2, vzdělávací centrum, 1. patro
Akce probíhá: 25. září 2019, 9.00 – 17.00 hodin
Vstupné zdarma po přihlášení na http://bit.ly/30b0tDo
Program:
9:00 – 9:30 registrace, prohlídka výstavy
9:30 zahájení, představení přednášejících
9:45 – 10:30
10:40 – 11:25
Vývoj cenzury a mediální manipulace v českých zemích od konce 19. století do roku 1989 včetně konkrétních příkladů a postupů cenzurních orgánů – PhDr. Pavel Suk, Ph. D.
Přednáška představí vývoj cenzury a mediální manipulace v českých zemích od konce 19. století do roku 1989 včetně konkrétních příkladů a postupů cenzurních orgánů. Úvod přednášky se bude věnovat vzniku I. Československé republiky, která převzala tiskové zákonodárství z dob Rakouska-Uherska včetně tzv. následné cenzury, jejíž systém bude na konkrétních příkladech představen. Následovat bude zavedení předběžné cenzury a vznik prvního cenzurního úřadu v září 1938. Nově zavedená předběžná cenzura pak byla na území Čech a Moravy uplatňována od roku 1938 až do zániku komunistického režimu v Československu v roce 1989. Představeny nebudou jen cenzurní zásahy do textů článků, ale též např. do fotografií, odkud se odstraňovali „nežádoucí“ lidé. Přednáška představí též krátké období tiskové svobody v jarních a letních měsících roku 1968, které ukončily tanky armád Varšavské smlouvy.
11:30 – 13:00 polední pauza
13:00 – 14:00
Psaní, rozmnožování a distribuce samizdatu v Plzni v 80. letech XX. století (a trochu exil) – Miroslav Svoboda
Samizdat ‐ teoretická východiska, samizdat jako fenomén střední a východní Evropy v druhé polovině
20. století.
Samizdat v Československu, Česku, Čechách a Plzni v 80. letech.
Techniky tisku, vazba.
Okruhy vydavatelů, distribuce.
Knihy (monografie) jako první vydání či opisy již vydaných, knižní edice.
Časopisy (periodika, seriály), vydavatelské a další opisy.
Šedá zóna.
Dostanu se k samizdatu – vyhodím ho?
Exil – rozmanité druhy vydavatelských aktivit (šířka okruhu čtenářů, druh čtenářů, jejich umístění (Čs. x zahraničí), náklad, používané jazyky (čeština/slovenština x jazyk hostitelské země).
Nejvýznamnější vydavatelé.
Monografie, knižní edice samostatné.
Periodika ‐ délka vydávání, proměny, slučování a rozdělování titulů, knižní edice při periodikách.
14:00 – 14:45
Trampský samizdat - Ing. Petr Náhlík
Specifickým druhem samizdatu jsou trampské časopisy, které začaly vznikat na koci 60. let 20. století.
Největší rozšíření zažily v 70. a 80. letech a mnohé současné trampské časopisy vychází na bázi samizdatu dodnes.
Kromě časopisů vydávali trampové v samizdatu také různé publikace, knihy, zpěvníky či kalendáře Specifikou byl vývoj podoby časopisu - od strojopisu na průklepovém papíru přes cyklostyl, kopírky až po maloofsetový tisk, a také vývoj obálek (titulních stran) od kreseb, přes linoryty, fotodokumenty až po tisk na kopírce či dokonce čtyřbarevný soutisk.
14:45 – 15:00 coffee break
15:00 – 15:45
Samizdat a vydavatelská činnost československých exulantů v zahraničí 1948 – 1989 – osobní pohled. Jiřina Fuchsová, Knihovna Jiřiny Fuchsové
V průběhu let 1948 až 1989 se objevilo v zahraničí přes sedm desítek rozličných větších i menších nakladatelů. Různorodá produkce sešitových nebo knižních svazků - všechny je možno zahrnout pod název „samizdat“ – vydala bohatou žeň unikátních, dnes vzácných, a český národní knižní fond nesmírně obohacujících a informativních publikací. Podíváme se zblízka na některé z nich, především na ty vydávané v USA.
15:50 – 16:35
Československý poúnorový exil a opatření proti komunistické propagandě – PhDr. Martin Nekola, Ph. D.
Exil po únoru 1948 a osudy Čechů a Slováků v zahraničí, kteří usilovali o návrat svobody a demokracie do vlasti, v níž uchvátili moc komunisté, jsou nedílnou součástí našich moderních dějin. Přesto tato problematika stojí na okraji badatelského zájmu a široká veřejnost o něm má pouze kusé informace. Přednášející na základě vlastního několikaletého výzkumu v domácích i zahraničních archivech představí významné exilové organizace, osobnosti, tiskoviny a zasadí náš exil do celoevropského rámce a komplikovaného mezinárodního vývoje na přelomu čtyřicátých až padesátých let 20. století. Bližší pozornost bude věnovat také komunistickým dezinformačním kampaním a propagandě, namířené proti exilu, stejně jako efektivním metodám, které exulanti vyvinuli na obranu proti těmto praktikám.
16:40
Otevřené diskusní fórum