Zdravá krajina, to je název projektu Plzeňského kraje, který má za úkol zadržet vodu v krajině, revitalizovat vodní toky, obnovit prameniště a staré polní cesty, zkrátka celkově zlepšit stav krajiny a její funkce. Podepsáním memorand se na projektu bude aktivně podíle i Biskupství plzeňské a Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje.
„Naše krajina se nenachází v dobrém stavu, byla odvodněna a ztratila mnoho biotopů. Vodu jsme svedli do koryt řek, které jsme si vybetonovali nebo vykamenovali a narovnali. To je chyba. Dnes se voda stává v přírodě tou nejvzácnější komoditou a my krajinu musíme změnit tak, abychom biodiverzitu zvyšovali, abychom vytvářeli remízky, tedy místa mezi poli a polními cestami, kde nezasahuje člověk a kde necháme přírodu volně působit tak, abychom v ní mohli mít různé živočišné druhy. Pojďme navrátit zpět to, co se po desetiletí kazilo. Nebude to hned a určitě to nezvládneme sami,“ vysvětlil důvod vzniku projektu Zdravá krajina náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Josef Bernard.
Projekt byl slavnostně představen ve čtvrtek 30. června v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici, kde současně proběhlo uzavření memorand s význačnými partnery v regionu na společné spolupráci v aktivitě Zdravá krajina. Do Projektu Plzeňského kraje se zapojilo Sdružení měst a obcí a Biskupství plzeňské. „Prostředí, ve kterém žijeme je dar, který jsme dostali pro nás a generace, které po nás přijdou. A pečovat o dar, je jedna ze základních věcí, která patří k tomu, abychom vnímali souvislosti, takže já myslím, že pečovat o zdravou krajinu je z podstaty něco, co patří k vizi světa tak, jak ji my křesťané máme,“ podotkl po podepsání memoranda o spolupráci plzeňský biskup Tomáš Holub, kterého doplnil předseda Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Rudolf Salvetr: „Zdravá krajina je jednoznačně fajn projekt, který by neměl skončit v šuplíku. Krásné na něm je, že jde o řadu solitérních projektů, které jsou realizovány ve prospěch naší krajiny a podílí se na ní jednotlivá města a obce. Krajinu je třeba ozdravit, ale také nesmíme zapomenout, že má sloužit lidem, kteří v ní žijí.“
Plzeňský kraj po dokončení Regionální strategie adaptačních opatření pro zadržování vody v krajině (ReSAO) tak pokračuje ve snaze „ozdravit“ krajinu Plzeňského kraje a navazující kroky se neobejdou bez zapojení dalších subjektů, které mají vlastnická práva k pozemkům, kde se ukáže, že je vhodné realizovat konkrétní opatření pro zlepšení vodního režimu. „Jde například o rozdělovací pásy na polích, revitalizaci vodních toků, obnovu pramenišť a mokřadů, protierozní pásy, obnovu polních cest včetně doprovodné výsadby. Neméně důležitá je i osvěta. Z toho důvodu jsme oslovili různé partnery a všude nacházíme ochotu společně tuto výzvu uchopit,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martin Plíhal, který se svými kolegy připravil i zcela nový informační web www.zdravakrajinapk.cz „Zde chceme ukázat příklady dobré praxe, tedy co dobrého se v kraji udělalo a zároveň poskytovat metodiku, jak toho dosáhnout a kde na to získat finance. Věřím, že takové příklady ukáží, že každý má šanci se zapojit a může mít osobní účast na zlepšení stavu naší krajiny. Nejde jen o aktivity Plzeňského kraje a významných partnerů. Krajinu můžeme zlepšit všichni, ať jde o výsadbu stromů nebo obnovu zaniklých polních cest až po zadržování srážkových vod ve městech. Není to krátkodobá záležitost, nepůjde to hned, ale půjde to,“ věří v zapojení úřadů i široké veřejnosti náměstek Josef Bernard.
V současné době bude Plzeňský kraj pracovat na detailním řešení první vybrané lokality na Dobřansku, která vyšla z ReSAO jako prioritní oblast číslo 1. Představení projektu Zdravá krajina v Mariánské Týnici nebyla náhoda. Právě před samotným muzeem je hned jedna z ukázek dobré praxe, do jejíž realizace se zapojili i místní občané a to prostřednictvím místního spolku. „Obnova historické cesty v jinak fádní zemědělské krajině, která končí přímo před skvostem Plzeňského kraje – Mariánskou Týnicí, je výborným příkladem malých aplikací, kterou se každý může inspirovat,“ upozorňuje na přínos projektu Zdravá krajina náměstek Josef Bernard.