Rodinné farmy v Plzeňském kraji fungují díky historickým vztahům k regionu

obrazek
18. ledna 2023 10:49, aktualizováno 11:08, Bc. Eva Mertlová

Rodinné farmy v Plzeňském kraji fungují a prosperují jen díky vztahům ke svému regionu a také na jeho historii a rodinných vazbách. Jak náročné je vést prosperující farmu a jaká je jejich odlišnost? To bylo cílem další cesty hejtmana Rudolfa Špotáka mezi zemědělské podnikatele. V úterý 17. ledna 2023 navštívil Úněšovský statek, Moštárnu a ekofarmu Stvolny a Farmu Janko, Vysoká Libyně.

Mezi nejsilnější hráče v Plzeňském kraji v oblasti produkce mléka a jeho následném dodávání velkovýrobcům na českém i německém trhu patří Úněšovský statek. Jeho historie sahá až do dob před rokem 1989. V současné době hospodaří na více než 60 katastrálních územích severního Plzeňska. Věnuje se chovu krav a produkci mléka. Je čtyřnásobným držitelem titulu mezi holštýnskými mlékárnami, a to hlavně za péči o skot. V portfóliu má také pěstování dvanácti plodin, a to z velké části pšenice a řepky. S pěstováním lnu patří k největším v celé ČR. Díky čerpání dotací na obnovu krajiny zachovávají na pastvinách původní ráz a podporují retenci vody v krajině.

Dalším místem návštěvy hejtmana byla obec Stvolny, kde rodina Hruškových provozuje moštárnu s non stop přístupným automatem na koupi moštu. Věnují se také chovu masného skotu a ovcí. Významně se podílí na rekultivaci krajiny na svých pozemcích. Díky dotačním programům nejen Plzeňského kraje dali vzniknut například mokřadu, kde žijí vzácní živočichové. 

"Rozdělování zemědělců na malé a velké považuji za neférové. Stejně jako velké podniky tak malé farmy spolu tvoří celek produkující kvalitní výrobky. Větší s jejich produkcí doplňují právě ty rodinné farmy jako koření, bez něhož by velká produkce pro nás všechny neměla tu správnou chuť," říká hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták a dodává: "Důležitou roli mají zemědělci také v obnově krajiny, kterou je nutné udržovat a obnovovat v ní to, co bylo za desetiletí poničeno. Díky řadě dotačních titulů dokáží zemědělci vysázet stromy, nechat vzniknout mokřady a rybníčky. Je to velmi důležitá činnost, kterou se nechlubí a není proto vidět."

Třetím místem návštěvy byla Farma Janko ve Vysoké Libyni na Kralovicku. Na 300 ha zde hospodaří rodina Janko. Konvenčním způsobem zde chová ovce a věnuje se rostlinné výrobě. Na svých pozemcích vybudovala rybníček ke sportovnímu rybaření a věnují se také včelařství. 


Galerie