V roce 2022 Plzeňský kraj dokončil Regionální strategii adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině (ReSAO). V tomto koncepčním dokumentu bylo pomocí komplexní analýzy vytipováno prvních 20 oblastí, kterými se nyní kraj zabývá z bližšího pohledu. Tyto takzvané „prioritní oblasti“ zaujímají plochy malých povodí IV. řádu. To jsou území o rozloze přibližně od 8 do 35 km², z nichž je všechna srážková voda odváděna jedním vodním tokem. Důvodem pro zaměření na malá povodí místo katastrálních území obcí bylo to, že jen tak je možné řešit problémy komplexně v celém povodí.
První oblastí, která se začala řešit od podzimu roku 2022, byla Radbuza od Dobřan po vzdutí nádrže České údolí. V dubnu 2024 zde byla dokončena detailní územní studie, kterou zpracovala společnost SWECO, s. r. o. Celková řešená plocha sestávala z 36,99 km² a zasahovala do správních obvodů pěti obcí: statutární město Plzeň (obvody Lhota a Litice), město Dobřany, obec Chlumčany a velmi okrajově obce Nová Ves a Útušice.
Niva Radbuzy (foto Vít Lukáš)
Studii tvoří dvě hlavní části – analytická a návrhová. V rámci analytické části zpracovatel podrobně prostudoval všechny dostupné podklady o řešeném území a následně je ověřil a doplnil terénním průzkumem. Zohledňovány byly například hydrologické poměry, pedologie (z ní mimo jiné například schopnost půd vsakovat vodu), územní systém ekologické stability (tzv. ÚSES), nebo dostupná data o erozi. Eroze je výrazným problémem zejména z důvodu ztráty kvalitní orné půdy během silnějších dešťů. Dále se zpracovatel zabýval územně analytickými podklady, jako jsou například územní plány nebo komplexní pozemkové úpravy, zřetel byl brán také na historický vývoj krajiny. V rámci zpracování analytické části studie proběhla na území dotčených obcí veřejná projednání. Na tato setkání se mohli dostavit všichni, kteří se o projektu chtěli dozvědět více a předat zpracovatelům další podněty k území.
Návrhová část studie obsahuje tři hlavní sekce:
• koncepci a souhrnný text k adaptačním opatřením
• karty adaptačních opatření
• výkresovou část
Karta byla sestavena ke každému navrženému adaptačnímu opatření. Obsahuje základní informace jako je umístění na parcelách, rozměry nebo orientační náklad na vybudování opatření. Kromě toho je v ní obsažen také bližší popis, jak by mělo opatření vypadat. Před dokončením byla územní studie opět veřejně projednána v dotčených obcích, aby se k předloženým návrhům mohl kdokoliv vyjádřit. Zpracovatel následně do dokumentu zakomponoval dodané připomínky.
Podoba navržených opatření je různorodá. Na vodních tocích se jedná například o revitalizace v minulosti narovnaných koryt. Pro zadržení vody mohou na vhodných místech posloužit tůně. U zemědělské půdy jsou důležitá opatření na ochranu před erozí a podporu zasakování srážkové vody. Toho jde docílit například mezemi nebo průlehy, ale také celkovou změnou způsobu hospodaření – takzvanými agrotechnickými a organizačními opatřeními. Velkým pomocníkem pro přizpůsobení změně klimatu jsou také stromy. U nově navržených cest, které budou sloužit místním obyvatelům k procházkám do krajiny, jsou umístěny výsadby ovocných i dalších listnatých stromů. Ty pomohou v ochraně půdy před větrnou erozí, poskytnou kolemjdoucím stín a živočichům úkryt i potravu.
Takto mohou v krajině vypadat tůně (foto Vít Lukáš)
Dokončením studie činnost týmu Zdravé krajiny v prioritních oblastech nekončí. Navržená adaptační opatření se mají nacházet jak na pozemcích ve vlastnictví obcí a dalších institucí, tak i na soukromé půdě. Subjektům, které budou mít zájem o realizaci opatření, bude Plzeňský kraj dále nápomocen. V současné době zde již funguje poradenský tým. Jeho úkolem je předávat zájemcům o tvorbu opatření v prioritních oblastech všechny důležité informace. Například jaká povolení je pro konkrétní projekt nutné si obstarat, z jakých zdrojů je možno opatření financovat, nebo třeba se kterými odborníky na ochranu přírody je dobré záměr zkonzultovat.
Kombinace protipovodňového a revitalizačního opatření s výsadbou ve Střeziměři u Stříbra (foto Vít Lukáš)